PRVNÍ POMOC PŘI SPÁLENÉ POKOŽCE OD SLUNCE

Špatně opálená ramínka nejsou to nejhorší, co může zanechat slunce na tvé kůži. Poradíme ti, co pomáhá na spálenou pokožku od slunce a jak se mu příště vyhnout.

Zda jsi šel k vodě shořet schválně nebo jen zapomněl, jak dlouho na tebe pražilo při sportu či práci, spálená pokožka není ničím příjemným. K úlevě od bolesti a zarudnutí máme hned několik ověřených triků.

SPÁLENÁ POKOŽKA OD SLUNCE

Spálení pokožky od slunce je reakce, kterou vyvolává dlouhé působení ultrafialových (UV) paprsků na kůži. Příznaky se zpravidla objevují asi 4 až 6 hodin po pobytu na slunci. Patří mezi ně: 

• zarudnutí,

• citlivost na dotek a bolest,

• svědění,

• pálení,

• pokožka je na dotek horká,

• otok.
  

Bolest se zhoršuje a vrcholí 24 – 36 hodin po pobytu na slunci. Pokud je spálení velmi špatné, dochází k odlupování svrchních vrstev kůže, a to asi o 3 až 8 dní později. Kůže se loupe v důsledku poškození, odumřelé buňky rychle nahrazují nové. Při extrémním spálení mohou na kůži vznikat puchýře.

Reakce kůže na sluneční paprsky je hlavně o genetice. Někteří lidé si z dovolené odnesou jen krásné opálení, jiné spálení překvapí už po pár minutách na balkoně. Slunce ale poškozuje pokožku v obou případech.

Ta se chrání produkcí melaninu, tmavého pigmentu, kterému vděčíš za svůj opálený letní look. Opálení pokožku ochraňuje před spálením tak, že částečně blokuje UV paprsky.

Spálení od slunce proto hrozí zejména lidem, jejichž pokožka neprodukuje dostatek melaninu. Jde zejména o lidi se světlou a tenkou pokožkou, lidi s zrzavými vlasy či modrýma očima.

JAKÉ NÁSLEDKY ZANECHÁ SPÁLENÍ NA KŮŽI

Kromě prvotního zarudnutí a bolesti, které po pár dnech ustoupí, se s pobytem na slunci vystavuješ i dlouhodobým následkům. Velkým problémem je kumulativní poškození kůže. Rozvíjí se v průběhu celých let.

Když se škody způsobené sluncem hromadí v průběhu času, urychlují stárnutí pokožky a zvyšují šance na rozvoj rakoviny kůže. Spáleniny od slunce jsou jednoznačně nejčastějším viníkem vzniku melanomu.

Jedná se o nejnebezpečnější a nejagresivnější formu rakoviny kůže. Velká hnědavá skvrna nebo rostoucí znaménko se může objevit i na místech, která nebyla vystavena přímému slunci.

V horizontu desetiletí ti spálení od slunce rozhodně nepřidá ani na kráse. Následkem opalování je photoaging nebo zrychlené stárnutí pokožky. Projevuje se vznikem vrásek, pigmentových skvrn a ztrátou elasticity kůže.

CO NA SPÁLENOU POKOŽKU OD SLUNCE

První pomocí po spálení je chlazení. Jakmile si všimneš, že je pokožka citlivější, dopřej si studenou sprchu nebo ledový obklad. Při mírnějším spálení uleví od bolesti a sníží zarudnutí.

Cílem dalšího ošetření je podpořit regeneraci pokožky. Po spálení se musí zotavit, poškozené buňky musí nahradit nové. Tento proces můžeš urychlit a zároveň předejít výraznému loupání.

Důležitá je zejména hydratace. Mezi známé babské řady patří natírání kůže jogurtem či zakysanou smetanou, aloe vera nebo okurkovou šťávou. Pokožce by neměly ublížit, ale jejich efektivita se dá zpochybnit.

Spálená kůže od slunce vyžaduje dlouhodobou hydrataci a podporu ochranné bariéry, kterou slunce zničilo. Pokud na sobě zvládneš pár dní nosit jogurt, směle do toho. Více praktickou volbou ale budou krémy, hojivé gely nebo konopné masti.

Přípravky s obsahem CBD jsou obzvláště účinné v péči o poškozenou, suchou nebo spálenou pokožku. Mají protizánětlivé a uklidňující vlastnosti, které poraněná kůže ocení. Nanášej je tak často, jak je potřeba, aby se spálené místo nikdy zcela nevysušilo.

SPÁLENÁ POKOŽKA OD SLUNCE U DĚTÍ

Spálení kůže je u dětí může být obzvláště nebezpečné. Vyhýbat by se měly hlavně prudkému polednímu slunci, nezanedbávat ochranu hlavy a pobývat ve stínu.

Dětská pokožka je citlivější na všechny vnější faktory, včetně UV záření. Na druhé straně se o něco rychleji a snáze regeneruje, spálení by proto nemělo způsobovat bolest dlouhou dobu.

I u dětí je vhodné spálenou kůži zchladit čistou vodou a použít ošetřovací přípravek. Vyvarovat se je třeba situací, kdy si dítě spálené místo oškrá nebo poškrábe při hře. Pokud se spolu se spálením objeví další komplikace, například zvýšená teplota, lékař může doporučit léky na její snížení.

NA PREVENCI MYSLI CELÝ ROK

Spálit se na slunci lze i během zimy nebo během zamračených dnů. 80 % UV paprsků prochází mraky. Sníh, voda a jiné povrchy tyto paprsky odrážejí.

I při lyžování se proto můžeš spálit stejně, jako kdybys byl na pláži. Týká se to samozřejmě míst, která nejsou v zimě chráněna oblečením, zejména tváře.

Postupné a pomalé opalování (opravdu jen 10 minut za den) může pomáhat předejít spálení od slunce. Rozhodně ale nejde o nejlepší metodu, kterou známe.

V létě bude tvým nejlepším přítelem stín, kšiltovka a hlavně kvalitní opalovací krém. Ten je třeba aplikovat v tlustší vrstvě, která pokryje každý milimetr kůže vystavené slunci. A nestačí to udělat jen jednou denně.

Opalovací krém by si měl opětovně nanášet zhruba každé dvě hodiny, hlavně po plavání nebo po sportu, kdy ochrannou bariéru odplaví pot.

Při výběru opalovacího krému není třeba hledět pouze na SPF. Výrobci vypočítávají SPF na základě toho, jak dlouho trvá spálení pokožky ošetřené opalovacím krémem v porovnání s pokožkou bez opalovacího krému.

Vyšší číslo na lahvičce sice hovoří o účinnosti, ale rozdíly jsou minimální. Například SPF 30 nabízí 97% ochranu, SPF 50 jen o procento více. Důležitější je, že nižší SPF je třeba aplikovat častěji, protože jeho ochranná funkce klesá rychleji.