EKZÉM: DRUHY, PŘÍČINY VZNIKU A LÉČBA
Svědivá, zanícená a suchá pokožka? Viníkem může být ekzém. Toto rozšířené zánětlivé onemocnění neobchází ani ty, kteří o pokožku dobře pečují.
Čti víceAtopický ekzém neboli dermatitida je kožní onemocnění, které způsobuje svědění, zarudnutí a vysušení pokožky. Nedá se zcela vyléčit, ale správná péče dokáže zmírnit nepříjemné příznaky.
Atopický ekzém, nazývaný také atopická dermatitida, patří mezi nejběžnější druhy ekzémů. Často se vyskytuje u dětí, ale jeho symptomy mohou trápit lidi v každém věku.
Atopický ekzém je charakteristický suchou kůží, zarudnutím a svěděním, které může být opravdu nepříjemné, zejména v noci. Na místě vzplanutí vznikají suché šupinky, v horších případech hrbolky nebo mokvající puchýřky.
Pokožka je při atopickém ekzému suchá zejména kvůli zhoršené funkci potních a mazových žláz. Chybí jí voda i přirozené ochranné oleje, takže je suchá i dehydratovaná.
Atopická kůže je podrážděná, zanícená a mimořádně citlivá. Přítomnost ekzému snižuje ochrannou bariéru kůže, takže do zaníceného místa mohou proniknout bakterie. Kvůli tomu jsou lidé s atopickým ekzémem náchylní i ke vzniku dalších infekcí kůže.
Běžný je atopický ekzém na rukou, hrudi a zádech. Vyskytnout se může také na obličeji, nohou či chodidlech. Onemocnění často postihuje pohyblivé části končetin, například oblasti v okolí loktů, kolen a prstů na rukou.
U mnoha lidí s citlivou pokožkou může vzniknout zarudnutí či dehydratace kůže. Hlavním příznakem, který upozorní na atopický ekzém, je výrazné svědění. Imunitní systém tímto signálem upozorňuje na infekci.
Svědění často vede ke škrábání, které na kůži zanechává otevřené rány a strupy. Pokud si oblast rozškrábeš do krve, riskuješ zhoršení zánětu a vznik dalších infekcí, zejména napadení kůže zlatým stafylokokem.
Čím se atopický ekzém více škrábe, tím jsou příznaky onemocnění horší. Neutišitelné svědění provází i další komplikace. U dětí je častý pláč a mrzutost, v dospělosti mohou vznikat problémy se spánkem, nízké sebevědomí a celkové zhoršení psychického stavu.
Atopický ekzém dělíme na 3 formy:
Kojenecká forma – ekzém vzplane ve 2. až 6. měsíci života miminka. Při prvních projevech vzniká podráždění na obličeji, později přechází na hrudník a ruce. Projevuje se červenými pupínky až puchýřky se šupinami nebo mokváním.
Dětská forma – vyskytuje se ve 3. až 10. roce života. Ekzém postihuje hlavně ohybové partie končetin, kolenní a loketní jamky, krk, zápěstí a často i prsty na rukou.
Dospělá forma – jelikož se jedná o chronické onemocnění, často vidíme i atopický ekzém u dospělých. Přetrvávat může během celého života člověka, ale správná péče pomáhá zmírnit příznaky.
Přesné příčiny vzniku atopické dermatitidy nejsou známy. Výzkumy naznačují, že jde o kombinaci genetické predispozice a vnějších faktorů, které na člověka působí. Na atopický ekzém jsou náchylnější lidé, kteří mají astma, sennou rýmu nebo alergie.
Při vzniku atopického ekzému hraje roli nerovnováha imunitního systému. Předpokládá se, že zánět je důsledkem přítomnosti příliš velkého počtu zánětlivých buněk v kůži.
Lidé s atopickým ekzémem mají narušenou kožní bariéru, takže reakci vyvolají i vnější faktory, které ostatním lidem nedělají problém.
Vzhledem ke změnám ve funkcích kožní bariéry mají lidé s atopickou dermatitidou sušší pokožku. Atopická kůže je náchylnější ke ztrátě vody a vstupu dráždivých látek, bakterií a jiných patogenů. To vše vede ke vzniku svědivých pupínků.
Mezi možné spouštěče atopického ekzému patří:
Zvýšená suchost pokožky způsobená dehydratací organismu, chladným, suchým vzduchem a podobně.
Dráždivé podněty jako mýdla, saponáty, prací a čistící prostředky, dezinfekční látky (např. chlór v bazénech), kontakt s vlnou, dráždivé chemické látky v pracovním prostředí, kontakt s pískem a hlínou, častý kontakt s vodou.
Kontaktní a vzdušné alergeny: roztoči, domácí prach, zvířecí alergeny, pyl, domácí a vnější plísně.
Potravinové alergeny: mléko, vejce, ryby, některé druhy ovoce a zeleniny, luštěniny, sója, bílkoviny v obilovinách, ořechy, kakao, čokoláda, med.
Mikroorganismy: bakteriální infekce (především zlatý stafylokok), virové infekce (virové onemocnění horních cest dýchacích, opary, plané neštovice), plísňové infekce (především kvasinky).
Ostatní faktory: psychické změny (hlavně stres), časté pocení, sezónní a klimatické změny, hormonální změny (dospívání, menstruace).
Tyto faktory mohou atopický ekzém odstartovat a v průběhu onemocnění zhoršovat jeho příznaky. Vyhýbat by se jim měli lidé s citlivou pokožkou i dalšími kožními onemocněními a infekcemi.
Atopický ekzém je onemocnění, jehož podkladem je vrozená dispozice k zánětlivé reakci kůže. Ani ty nejúčinnější léky nedokážou odstranit vrozený sklon k chronické nemoci, která přetrvává celý život.
Při pečlivém dodržování preventivních a léčebných opatření lze však zmírnit příznaky onemocnění a tím dostat průběh ekzému pod kontrolu. To vyžaduje velkou trpělivost, vypozorování a odstranění zhoršujících faktorů, jakož i zavedení vhodné životosprávy.
Základním předpokladem úspěšnosti terapie je informovanost pacienta před zahájením léčby. Spolupráce s dermatologem je mimořádně důležitá pro úspěch terapie. Lékař by měl poskytnout informace o podstatě onemocnění, jeho prevenci a možnostech léčby.
K léčbě akutního vzplanutí ekzému se používají léčiva, která zmírňují zánět a nepříjemné příznaky jako svědění a zarudnutí. Lokální léčbu volí dermatolog podle rozsahu atopického ekzému, místa vzniku a věku pacienta.
Hlavní složkou ošetření je pravidelné promazávání zanícených míst krémy nebo mastmi. Jejich úkolem je pokožku hydratovat, obnovit její ochrannou bariéru a snižovat zánět.
V akutní fázi onemocnění může dermatolog doporučit lokální kortikosteroidy nebo imunomodulační prostředky. Častá je léčba pomocí zinkové, titanové nebo ichtyolové pasty. Předepsána mohou být také antihistaminika.
Pro běžnou péči jsou vhodné krémy s obsahem přírodních zvláčňujících a protizánětlivých přísad, jako je například aloe vera, měsíček lékařský nebo kanabinoidy.
Některé z přírodních látek dokáží regulovat i funkci imunitního systému. Například CBD pomáhá imunitě tak, že snižuje přehnané reakce těla na dráždivé látky a podporuje celkovou rovnováhu organismu.
Po léčbě akutního vzplanutí přichází na řadu předcházení další recidivě onemocnění. Obecně mezi preventivní opatření řadíme:
Dlouhodobá péče o atopickou pokožku pomocí zvláčňujících přípravků – masti a krémy by měly být používány alespoň 2x denně.
Lázně na atopický ekzém – oleje, soli do koupele a jemná mýdla zvláčňují pokožku. Délka koupele by však neměla překročit 10 minut.
Sprchování se ve vlažné vodě – zejména během zimních měsíců. Horká voda pokožku vysušuje, na chladném vzduchu může praskat.
Vyhýbání se dráždivým chemikáliím – při mytí nádobí či manipulaci s jinými čistícími prostředky je vhodné použít rukavice.
Atopický ekzém a léčba bylinkami – protizánětlivé bylinné čaje, krémy a masti na ekzém nebo CBD oleje obnovují přirozenou funkci pokožky.
Atopický ekzém lze ošetřit biostimulačním laserem, který má protizánětlivé účinky a urychluje regeneraci pokožky. Využívá se také světelná terapie. Krátké vystavení pokožky UVA a UVB paprskům může zmírnit příznaky ekzému.
Mnozí lidé věří, že ekzém (zejména u dětí) má jednu konkrétní příčinu. Stačí zjistit, na jakou látku má dítě alergii nebo co pokožku irituje, problém odstranit a onemocnění se navždy vytratí.
I když nevíme mnoho o příčinách vzniku atopického ekzému, je pravděpodobné, že za něj může kombinace více faktorů. Jedná se o komplexní onemocnění, které může vzplanout takříkajíc náhodně, i bez zjevné příčiny.
Mnozí rodiče také věří, že děti z ekzému jednoduše vyrostou. Je pravda, že většina symptomů může do dospělosti ustoupit, ale mnoho lidí bude ekzém trápit (alespoň do určité míry) po celý život.
Někteří lidé také věří, že by se při atopickém ekzému vůbec neměli koupat či sprchovat. Mírnější verze tohoto mýtu říká, že stačí vynechat místa, která jsou ekzémem nejvíce postižena.
Hygiena je však důležitá také při kožních onemocněních. Podrážděnou kůži není třeba 3x denně drhnout kartáčem, ale nemusíš přecházet ani do druhého extrému. Jemné čištění pomáhá odstranit odumřelé kožní buňky a patogeny, které se na kůži vyskytují.
Nakonec je třeba jednou provždy vyvrátit mýtus, že atopický ekzém je přenosné onemocnění. Tento typ dermatitidy není infekční, což znamená, že se kontaktem nepřenáší na další místa na těla ani na jiné lidi.
Příznaky ekzému můžeš lépe zvládat i díky stravě. Potravinové alergie a intolerance mohou souviset se vzplanutím atopického ekzému, proto je dobré odpozorovat i spouštěče onemocnění na talíři.
Nejčastěji se setkáváme s reakcí na kravské mléko a jiné mléčné výrobky, vejce, sóju, pšenici nebo lepek obecně. Atopický ekzém ale mohou zhoršovat i potraviny, které nepatří mezi běžně známé alergeny.
Jde hlavně o potraviny, které zvyšují hladinu histaminu v těle. Histamin je látka, která se při alergické reakci v organismu vyplavuje z buněk a zodpovídá za vznik nejznámějších alergických příznaků.
Histaminovou intoleranci nelze odhalit krevními ani kožními testy. Kromě zánětu kůže se projevuje také na sliznicích, hlavně jako svědění, brnění či pálení v ústech. Mezi další příznaky patří nízký krevní tlak, bolesti hlavy a dušnost.
Množství histaminu v těle stoupá například s konzumací vepřového masa, jahod, čokolády a kakaa, citrusů, rajčat, uzenin či sýrů. Pozor by sis měl dát i na fermentovaná, kvašená a konzervovaná jídla.
Množství histaminu v potravě se zvyšuje při jeho skladování nebo formách zpracování, při kterých jsou v procesu přítomny bakterie. Vhodné je proto konzumovat co nejčerstvější a nejméně zpracované potraviny.
Zánětlivý proces často vyvolává i další atopická a alergická onemocnění, která pacienty trápí souběžně s atopickým ekzémem. Často se vyskytuje astma, potravinové alergie, alergická rýma, chronické záněty vedlejších nosních dutin nebo alergický zánět spojivek a nosní sliznice.
Tato onemocnění jsou také důležitou součástí rodinné anamnézy. Pokud jimi trpí jeden nebo oba rodiče, stoupá pravděpodobnost, že se objeví i u dítěte.
Některá kožní onemocnění mohou vypadat jako atopický ekzém, i když jím nejsou. Mezi onemocnění s podobnými projevy patří například psoriáza, chronické kožní onemocnění založené na imunitním podkladu.
Dalším možným viníkem suché a svědící kůže může být svrab. Způsobují jej maličké roztoči, které infikují kůži. Toto onemocnění je na rozdíl od ekzému přenosné.
Symptomy jako zarudnutí a podráždění se často připisují alergické reakci. Sušší místa na kůži může způsobit i dehydratace způsobená vnějším prostředím, zejména suchým, klimatizovaným a chladným vzduchem.
Kožní onemocnění je pro laika často obtížné rozeznat jedno od druhého. Pokud se příznaky začnou vymykat zpod kontroly nebo přetrvávají dlouhou dobu, nejvhodnější bude návštěva dermatologa. Ten stanoví správnou diagnózu a doporučí vhodnou léčbu.
Svědivá, zanícená a suchá pokožka? Viníkem může být ekzém. Toto rozšířené zánětlivé onemocnění neobchází ani ty, kteří o pokožku dobře pečují.
Čti více